Historie kostela


... Po zákonu, bratře Ondro!
Po našemu slovo boží
ještě slýchat na Borové ... (Petr Bezruč: Ondráš)

pamětní deska

Historie kostela na kopci Borová pod Lysou horou souvisí s dějinami poutního kostelíka na Prašivé. Borovský kostel postavil majitel frýdeckého panství hrabě Eusebius František z Oppersdorfu. Byl posvěcen 14.9.1673 wratislavským světícím biskupem Karlem Františkem Neumanem.

Zasvěcení sv. Ignáci z Loyoly (zakladateli řadu jezuitů) bylo převzato z kostela na Prašivé, který byl téhož roku posvěcen, ale již na titul sv. Antonína Paduánského. Kostelík na kopci tvoří významnou dominantu širokého okolí.

Vlastního kněze měla Borová od r. 1780, kdy tu sídlil tzv. kaplan - lokalista, podřízený faráři v Dobré. Samostatnou farností se stala r. 1785. K Borovské farnosti patřily obce: Malenovice, Nová Ves a Staré Hamry. Faráři současně přináleželo pečovat o udělování svátostí věřícím obcí Lubna a Pržna, i když spadaly pod farnost místeckou. V pozdějších letech pak byly k Borové připojeny i tyto obce, zatímco Staré Hamry se staly samostatnou farností.

Do roku 1986, to je 313 let od založení farnosti, byl na Borové stále farář. Od tohoto roku, pro nedostatek kněží, byla farnost Borová přidělena k farnosti frýdlantské s jedním knězem.

Od r.1989 do roku 2001 je farnost spravována řeholními kněžími - karmelitány, kteří mají ve Frýdlantě n. O. svou komunitu. A od roku 2001 je farnost po 15 letech opět pod správou diecezního kněze.

Od roku 2007 má farnost po 21 letech opět vlastního kněze, který spravuje zároveň prženskou farnost.